Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 21 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Foraminifery spodního devonu pražské pánve
Vaněčková, Anna ; Holcová, Katarína (vedoucí práce) ; Tonarová, Petra (oponent)
První části pojednávají o systematice, obecné biologii foraminifer, morfologii jejich schránky, která je důležitá pro jejich systematické zařazení, a nakonec o ekologii. Následující část se týká charakteristiky devonu s důrazem na pražskou pánev a jeho stratigrafii plus charakteristiku vytipované lokality lomu Na Stydlých vodách pro odběr vzorků. Poslední část je srovnávací, kde jsou porovnány výsledky výzkumů ze světových lokalit spodního devonu s výsledky výzkumů spodnodevonských foraminifer v pražské pánvi.
Foraminifery spodního devonu pražského souvrství
Vaněčková, Anna ; Holcová, Katarína (vedoucí práce) ; Tonarová, Petra (oponent)
Foraminifery spodního devonu jsou nepříliš prozkoumanou skupinou známou jen z několika lokalit na světě. Není u nich vyřešena taxonomie, ale ani další využití této skupiny. Jednou z velice bohatých oblastí je Barrandien v České republice. Tato práce navazuje na předchozí studie zabývající se tímto územím, avšak s konkrétním zaměřením na pražské souvrství, jež se ukázalo jako bohaté na foraminiferová společenství. Taxonomická studie probíhala na dvou lokalitách spodnodevonského stáří a to konkrétně v lomu Na Stydlých vodách a v lomu Požáry. Studie ukázala, že v lomu Na Stydlých vodách společenství foraminifer dominovaly rody Hyperammina, Colonammina a Tolypammina, kdy největší hojnost byla zaznamenaná na přechodu hlíznatých dvorecko-prokopských vápenců a řeporyjských vápenců a v deskovitých dvorecko-prokopských vápencích. V lomu Požáry dominovaly tubulární rody Tolypammina, Hyperammina a Bathysiphon a sférické rody Lagenammina a Colonammina. Nálezy rodu Colonammina jsou zvláštní tím, že zatímco zde vykazovaly poměrně značnou hojnost, ve studiích z jiných lokalit na světě jsou popsány spíše zřídka.
SCF in Lower Palaeozoic sediments of the Barrandian area
Kovář, Vojtěch ; Fatka, Oldřich (vedoucí práce) ; Brocke, Rainer (oponent)
1 Abstrakt ‚Small carbonaceous fossils' (SCFs) je pojem, který byl zaveden v posledních letech k popisu organických zkamenělin mikroskopických až mesoskopických rozměrů. SCFs jsou typicky získávány z horninových vzorků za užití metody "low-manipulation HF extraction". Tato metoda je zatím užívána pouze několika autory a nebyla nikdy aplikována ke studiu hornin pocházejících z barrandienské oblasti. K otestování využitelnosti výše uvedené metody v rámci Barrandienu byly vybrány vzorky z jedenácti lokalit, zastupujících šest stratigrafických úrovní: pasecké břidlice, jinecké souvrství, letenské souvrství, kosovské souvrství, dalejské břidlice a roblínské vrstvy. Mikrofosilní záznam všech výše uvedených jednotek byl v minulosti studován za užití "standartních" metod palynologické macerace. Aplikací metody "low-manipulation HF extraction" byly získány fosilie, které nebyly ze studovaných úrovní dříve popsány (např. sklerity rodu Wiwaxia, pravděpodobné zbytky jedinců kmene Chaetognatha či shluky akritarch). Dále bylo zjištěno, že pomocí této metody lze extrahovat také elementy původně vápnitého složení. Tato pilotní studie potvrzuje potenciál metody "low-manipulation HF extraction" pro získávání nových dat o fosilních společenstvech. Klíčová slova: Small carbonaceous fossils, kambrium, ordovik, devon,...
Železné rudy Krušné hory
Nič, Martin ; Marek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Čáp, Pavel (oponent)
Krušná Hora u Nového Jáchymova patří v oblasti Barrandienu mezi jednu z nejvýznamnějších lokalit s výskytem ordovických sedimentárních železných rud. Bohaté zásoby železné rudy a jejich snadná dostupnost na této lokalitě byla známa a využívána již před mnoha staletími. Využívání ložiska položilo základ k bohaté historii těžby a železářství v oblasti Křivoklátska. Práce je rozčleněna na dvě tématické části. V geologické části je věnována pozornost tektonické stavbě ložiska, jeho stratigrafii, mineralogii, petrologii, litologii a paleontologickým nálezům. Stručně je popsán i vývoj krušnohorského sedimentačního prostoru. Samostatně je popisována historie geologického průzkumu. Historie využívání ložiska je popisována v druhé části práce, která je členěna dle jednotlivých společností provádějících zde těžbu. Zvláštní pozornost je věnována zvláště společnostem provádějícím těžbu v průběhu 20.století. Samostatně je popsáno ukončení těžby a likvidace dolu. Pozornost je věnována i technickému vybavení dolu a současnému stavu pozůstatků po těžební činnosti.
Přehled fylocaridních korýšů barrandienské oblasti
Šilinger, Matěj ; Fatka, Oldřich (vedoucí práce) ; Budil, Petr (oponent)
Práce je zaměřena na přehledné shrnutí současných znalostí o klasifikaci a stratigrafickém rozšíření fylocaridních korýšů v ordovických až devonských sedimentech barrandienské oblasti. Součástí práce je revize systematického postavení a klasifikace jednotlivých zástupců, především na základě v zahraničí publikovaných údajů, a dále i fotografická dokumentace vybraných sbírkových materiálů.
Eocrinoidní ostnokožci ze středního kambria barrandienské oblasti
Nohejlová, Martina
Předkládaná disertační práce se zabývá problematikou eocrinoidních ostnokožců z oblasti Barrandienu (příbramsko-jinecká pánev, střední kambrium - drum). Práce se skládá z pěti samostatných publikací a úvodní části, která představuje přehled současných znalostí o eocrinoidních ostnokožcích. Úvodní část též obsahuje odkazy na nově získané informace v jednotlivých publikacích a představuje tak propojující linii mezi jednotlivými odbornými články. Tématem disertační práce byla revize vybraných zástupců eocrinoidních ostnokožců a studium jejich ontogeneze, fylogeneze, paleoekologie a systematiky. Disertační práce přispěla také ke zlepšení komplexního pohledu na ranou evoluci bazálních ostnokožců. Poprvé byl na materiálu z Čech studován ontogenetický vývoj kambrických ostnokožců. U rodu Akadocrinus byl popsán ontogenetický vývoj a stanovena dvě základní vývojová stádia. Z jineckého souvrství byl popsán nový rod Felbabkacystis, který představuje velmi důležitého zástupce pro celkovou evoluci tělních plánů raných ostnokožců patřících do podkmenu Blastozoa. U eocrinoidního ostnokožce rodu Vyscystis byla studována paleoekologie i fylogeneze. Fylogenetická analýza potvrdila postavení skupiny Lepidocystoidea jako bazální skupiny podkmenu Blastozoa. V rámci disertační práce byla také provedena revize...
SCF in Lower Palaeozoic sediments of the Barrandian area
Kovář, Vojtěch ; Fatka, Oldřich (vedoucí práce) ; Brocke, Rainer (oponent)
1 Abstrakt ‚Small carbonaceous fossils' (SCFs) je pojem, který byl zaveden v posledních letech k popisu organických zkamenělin mikroskopických až mesoskopických rozměrů. SCFs jsou typicky získávány z horninových vzorků za užití metody "low-manipulation HF extraction". Tato metoda je zatím užívána pouze několika autory a nebyla nikdy aplikována ke studiu hornin pocházejících z barrandienské oblasti. K otestování využitelnosti výše uvedené metody v rámci Barrandienu byly vybrány vzorky z jedenácti lokalit, zastupujících šest stratigrafických úrovní: pasecké břidlice, jinecké souvrství, letenské souvrství, kosovské souvrství, dalejské břidlice a roblínské vrstvy. Mikrofosilní záznam všech výše uvedených jednotek byl v minulosti studován za užití "standartních" metod palynologické macerace. Aplikací metody "low-manipulation HF extraction" byly získány fosilie, které nebyly ze studovaných úrovní dříve popsány (např. sklerity rodu Wiwaxia, pravděpodobné zbytky jedinců kmene Chaetognatha či shluky akritarch). Dále bylo zjištěno, že pomocí této metody lze extrahovat také elementy původně vápnitého složení. Tato pilotní studie potvrzuje potenciál metody "low-manipulation HF extraction" pro získávání nových dat o fosilních společenstvech. Klíčová slova: Small carbonaceous fossils, kambrium, ordovik, devon,...
Eocrinoidní ostnokožci ze středního kambria barrandienské oblasti
Nohejlová, Martina
Předkládaná disertační práce se zabývá problematikou eocrinoidních ostnokožců z oblasti Barrandienu (příbramsko-jinecká pánev, střední kambrium - drum). Práce se skládá z pěti samostatných publikací a úvodní části, která představuje přehled současných znalostí o eocrinoidních ostnokožcích. Úvodní část též obsahuje odkazy na nově získané informace v jednotlivých publikacích a představuje tak propojující linii mezi jednotlivými odbornými články. Tématem disertační práce byla revize vybraných zástupců eocrinoidních ostnokožců a studium jejich ontogeneze, fylogeneze, paleoekologie a systematiky. Disertační práce přispěla také ke zlepšení komplexního pohledu na ranou evoluci bazálních ostnokožců. Poprvé byl na materiálu z Čech studován ontogenetický vývoj kambrických ostnokožců. U rodu Akadocrinus byl popsán ontogenetický vývoj a stanovena dvě základní vývojová stádia. Z jineckého souvrství byl popsán nový rod Felbabkacystis, který představuje velmi důležitého zástupce pro celkovou evoluci tělních plánů raných ostnokožců patřících do podkmenu Blastozoa. U eocrinoidního ostnokožce rodu Vyscystis byla studována paleoekologie i fylogeneze. Fylogenetická analýza potvrdila postavení skupiny Lepidocystoidea jako bazální skupiny podkmenu Blastozoa. V rámci disertační práce byla také provedena revize...
Eocrinoidní ostnokožci ze středního kambria barrandienské oblasti
Nohejlová, Martina ; Fatka, Oldřich (vedoucí práce) ; Mergl, Michal (oponent) ; Valent, Martin (oponent)
Předkládaná disertační práce se zabývá problematikou eocrinoidních ostnokožců z oblasti Barrandienu (příbramsko-jinecká pánev, střední kambrium - drum). Práce se skládá z pěti samostatných publikací a úvodní části, která představuje přehled současných znalostí o eocrinoidních ostnokožcích. Úvodní část též obsahuje odkazy na nově získané informace v jednotlivých publikacích a představuje tak propojující linii mezi jednotlivými odbornými články. Tématem disertační práce byla revize vybraných zástupců eocrinoidních ostnokožců a studium jejich ontogeneze, fylogeneze, paleoekologie a systematiky. Disertační práce přispěla také ke zlepšení komplexního pohledu na ranou evoluci bazálních ostnokožců. Poprvé byl na materiálu z Čech studován ontogenetický vývoj kambrických ostnokožců. U rodu Akadocrinus byl popsán ontogenetický vývoj a stanovena dvě základní vývojová stádia. Z jineckého souvrství byl popsán nový rod Felbabkacystis, který představuje velmi důležitého zástupce pro celkovou evoluci tělních plánů raných ostnokožců patřících do podkmenu Blastozoa. U eocrinoidního ostnokožce rodu Vyscystis byla studována paleoekologie i fylogeneze. Fylogenetická analýza potvrdila postavení skupiny Lepidocystoidea jako bazální skupiny podkmenu Blastozoa. V rámci disertační práce byla také provedena revize...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 21 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.